Důvěra v dnešní době?
Zrovna jsem viděla v televizi pořad "16 a těhotná" na MTV.
Dnešní díl, který jsem viděla bylo o jedné dívce, které už mělo být pomalu 17.
Se svým přítelem byla nepřetržitě 3 roky a velice se milovali. Na kameru jí slibil, jak s ní bude už navěky a že se těší na jejich společné dítě, které jejich lásku ještě více utvrdí.
Rodina té dívky už toho chlapce už znala dlouho a často u nich i spal, tudíž předpokládali, že se ti dva mají opravdu rádi a za pár týdnů až ona porodí, bude tu pro ni a pomáhat ji s dítětem.
Dívce zbývaly 3 týdny do porodu když se na ni vykašlal. Prý na to už neměl a chyběl mu sex.
Bez jediného špetku svědomí šel s kamarády pít a balit holky, fotku s novou známostí poté vyvěsil na instagram.
Štěstí, že když si dívka projížděla instagram, byly u ní její kamarádky, které jí poradily, aby mu zavolala a promluvila si s ním o tom, aby měl alespon k ní trochu respektu...kvůli jejich dítěti.
Druhý den kluk přijel, zeptal se jí co je a ona mu s klidným hlasem řekla, že by byla ráda, kdyby jejich dítě (až se narodí) mělo u sebe oba rodiče, kteří spolu vycházejí a proto ho žádá o to, zda by na to bral ohled a nefotil se na sociální sítě s každou holkou kterou někde potká.
Nacož on jí odpověděl něco typu: "Nejsme spolu, takže si můžu dělat co chci. Díky za pokec. Čau" a odjel. Dívka byla na zhroucení.
Tohle se mnou naprosto otřáslo. V duchu jsem mu nadávala jaký je to bastard. Být 3 roky s jednou holkou a když je těhotná a není už atraktivní a sexy, tak se na ni vykašlat?
Moje první myšlenka byla, že s tou dívkou opravdu soucítím. Ani svatba, ani jeho rodiče, kteří by ji zbožnovali by nejspíš nic na jeho činu nezměnilo. Stejně by to udělal.
Ale moje druhá myšlenka byla daleko horší... Co kdyby se to stalo mě?!
Jak můžu vědět, že kdybych otěhotněla, že by se mnou můj partner zůstal?
Ti dva spolu byli celé 3 roky a tak moc se milovali. Jak měla ta holka tušit, že až bude o 15 kilo těžší a vypadat jak velryba, tak ji opustí a půjde za jinýma? Tolik mu věřila.
Uvědomila jsem si, že i to, být s někým každý den po dobu několika let, neznamená, že je to někdo, komu můžete bezmezně věřit. Důvěra tedy není věřit té osobě. Důvěra je věřit v to, že důvěra existuje. Věřit v to, že láska a věrnost existuje, to je důvěra.
Něco jako věřit v zázraky. Věřit v Ježíše. Věřit v Buddhu. Ano, občas možná zaváhate..."co když neexistuje?" Ale kdyby neexistovali, tak by přeci tolik věřících nebylo.
Přiznám se, začala jsem mít opravdu obavy...